Opakuje se to znovu a znovu a znovu.Protinárazovým opatřením navzdory.

 sun days

 Ranní práce v ateliéru, který se olistil a přibylo mu pianino, je příjemná. Nadobro poslední dva dny v kanclu na odděleném pracovišti jsou zvláštní.

 Dědovo pianino na cestě do mého ateléru. Nekladlo odpor.

 Zastavila jsem na severním konci nástupiště u volné lavičky a odložila na ni batoh, odraznou fotografickou desku a knihu. Čísla rezervace na jízdence mě ale donutila vzít batoh, odraznou fotografickou desku a odejít na jižní konec. Po pár krocích jsem za sebou uslyšela nepříliš výrazné zvolání. "Kniha." Ruka napřažená mým směrem svírala knihu v červených deskách s tučně vytištěnými jmény Strugackij, Strugackij. Vrátili jsme se proto s Hráškem pár kroků zpět k lavičce, k pánovi, který mi ji podal a řekl "Je těžké být Bohem."

 

Folmava nezanikla. Přetvořila se.

Zelený pás. Lidé odešli, jejich rostliny zůstaly.

 

 Sprcha a víno. Still life mého starého ateliéru. Než odjedu na cesty, nechám si tady fotku. Jako kotvu ze svého domova.