Sama doma. Jednou za rok, vždycky takhle uprostřed léta, se Hlumyš sebere, kolo sebere a odjede. Projíždět hranici. Nějakou geografickou hranici. Česko - Slovenská. Tři roky. Česko - Moravská. Ta je aktuální, letos s třetí etapou. Vymyslel to Staňa, naplánuje to Staňa, je to záležitost mužů. Jedou krajinou, mají s sebou vodu a peníze, šusťák na paže, kdyby se ochladil vzduch. Vždycky jsem jim ten výlet záviděla...
Jenže teď mám před sebou dva dny. Sama doma. Být sama doma je velké dobrodružství. Když jsem bloumala posledně mezi regály v knihkupectví a ošahávala různé knižky, dolistovala jsem se k informaci, že jedno z umění, které ovládají vyrovnaní a spokojení lidé, je schopnost spokojenosti setrvávat o samotě.
Ve čtvrtek jsem proto vytvořila seznam - filmů, práce a nákupu. Dva dny, to je spusta času. To je 48 hodin, jenže to už tolik času není. Nákup - koupila jsem knihu Proč to je umění, mléčnou čokoládu z ghanského kaka, kávu z Kolumbie, 2,2 kg rajčat a kilo paprik ze Slovenska. Práce -uvařím chilli marmeládu, dokončím mapu pohybu Zikmunda I. Starého v Uhrách a českých zemích, vykoupu se v heřmánku, který už přetéká z bílého plastového samozavlažovacího truhlíku. Filmy - filmy? Čas, který zbývá, patří psovi a mým rostlinám. Viva la soledad! víkend začíná!
