Ústřední postavou fotografie je malá Tili, která právě poprvé v životě převrhla v hostinci krýgl s pivem. Byl to červený Zoigl. A bezprostřední reakce: tatínek drapl pivo, snaží se jej rychle dopít, protože pochopil, že ho nemá jisté, maminka se snaží drapnout mokrou Tili, protože reflexy tatínka se míjí s jejími mateřskými, malý Míša obdivně vzhlíží k zachraňovanému pivu a v duchu plánuje své vlastní první hospodské převrhnutí, které na sebe dozajista nenechá dlouho čekat a jeho maminka se jen odvzdaně usmívá, protože ví, že i ji jednou Míša polije, ale teď je ráda, jako správná kamarádka převlečená za svini, že to padlo o mimino vedle. Stalo se v městečku Kallmünz.

ulice plné umění

(noční horizonty)

V sobotu byl v autokempu v Semetíně na večeři filet ze pstruha lososovitého, který má maso červené jako losos, protože jí betakaroten. V neděli byly na večeři chlebíčky s lososovou pomazánkou, kterou mamka připravila z odřezků z lososa. Odřezky zůstávají, když se ryba, mrtvá ryba, naporcuje na filet.

První mě napadlo, že ti lidé museli odjet někam daleko, nebo jen na dlouho, a nemají nikoho, kdo by jim úrodu rajčat posbíral. Pozdní podzimní úrodu. Tento týden jsem se tam zase zastavila, rajčata stále zrají a z okna jde světlo. Jsou doma.

(noční horizonty) 

Rok pokročil. Nyní běží doba tmy a oslav. Tedy: lidem víno, psům tenisáky.

Nemáme kliku. Ale. Je to na dobré cestě.

říjen. říjen. 

prostě říjen

Trieste. Nezklamal.

 Slovinsko také ne. Lipicáni byli, hory byly,

projeli jsme za ten den tolik serpentýn, jako doposud za celý život, určitě!

K poslednímu noclehu přijíždíme za tmy. Pokojík ve stráni nad Drávou ukázal svůj výhled na řeku až ráno, krávy se ukázaly hned. 

Byla to dlouhá cesta. Ale těch vůní, co jsme nasáli!